SEBEVRAŽDA
(Personal Destruction 1992)
To šestý patro – poslední je,
přistání dolů – konečný je
sebevražda.
Nevidím nebe – nevidím zem,
pitomý představy – nejsem nebo jsem,
sebevražda.
Já bezradnej celej den,
vážu si provaz konopnej.
Poslední pohyb – poslední vzdech,
už nemám tělo – už nemám pech,
sebevražda.
Není se kam skrýt
(Personal Destruction 1992)
Pár krátkých dotyků a pak už to znáš
cítíš se nesvůj, co uděláš
bílý svit měsíce zlé znamení
tvůj mozek puká krev vytéká.
V jejich rukou se ptáš, jak žít
nikam skrýt se nedá.
Spojený dráty v těle máš
žiješ jak loutka, to se ti zdá
s mocnostmi zlými porvat se dá
před krutostí se neschováš.
Těžké teď se ti zdá snad žít
nikam skrýt se nedá.
Peklo otvírá se, démoni pulsují
spojený dráty v tvým vědomí.
V jejich rukou se ptáš, jak žít
nikam skrýt se nedá.
Stálý otázky v očích máš
před krutostí se neschováš
Těžké teď se ti zdá snad žít
nikam skrýt se nedá.
Krvavej Kšeft
(Personal Destruction 1992)
(Deadman 6/1990)
Vy dogmatický střeva všech mocností
vaše omezenost bere dech
jednu ruku držíte na spoušti,
druhou se cpete biftekem.
Štvanice na lidi, bez zbytku svědomí
jdou lidi na lidi, v potocích krve.
Kolik z vás ještě skrejvá tvář,
vznešenost sama a hebká pleť,
plazíte se z čenichem u země
ve jménu čehosi v dohodách o ničem.
Štvanice na lidi, bez zbytku svědomí
jdou lidi na lidi, v potocích krve.
Vy psychopatický zrůdy všech národů
vraždění je váš vznešenejj džob
ve jménu Satana ať žije náš bůh
a pracky od krve – kšeft je kšeft
Štvanice na lidi, bez zbytku svědomí
jdou lidi na lidi, v potocích krve.
Prdel Evropy
(Personal Destruction 1992)
Praská už přeplněnej vřed,
procesí zase jiný bohy vzývá,
někde strach a jinde zase víra,
hlavně nažrat! A stádo půjde jako předtím dál.
V šiku zástupů,
v hospodách a fabrikách,
vlnící se v ulicích,
bezradně a plaše.
Cejtíš už, jak praská ten vřed?
teď už v jícnu začíná hnít,
má svou tupost a malej svět,
paniku když nabubřelost cosi přetíná.
V šiku zástupů,
v hospodách a fabrikách,
vlnící se v ulicích,
bezradně a plaše.
Prdel Evropy.
KONEC SVĚTA
(Personal Destruction 1992)
Sténá a puká země, její soumrak se blíží,
z pramene života žár sílu vysává – kdo jsi?
jen jeden z mnoha – mezi tisíci
smrt v dokonalosti to prý se stává.
Šílenou rukou síla uvolněná
nad krajem vlády smrt se ujímá
rytířům v brnění nepomáhá ani kříž
markrabí pekel Cerberus se usmívá.
Kam, kde se máš skrýt,
vojsko spoušť zanechává
vždyť chtěl by si žít
konec světa nastává.
Satan Asmodasus a jeho čtrnáct pluků
z podsvětí z temnot vychází
z trhlin se valí, jed a láva
nikdo z nás se nezachrání
mečem sílu temnot, nikdy neporazíš
nad krajem smrt křídla rozpíná.
Horký dech smrti mě ovanul,
proklet buď ten, kdo ďábla vzývá,
rytířům v brnění nepomáhá ani kříž,
země sténá, konec světa nastává.
Kam, kde se máš skrýt,
vojsko spoušť zanechává
vždyť chtěl by si žít
konec světa nastává.
ČESKÁ TRAGÉDIE
(Personal Destruction 1992)
Ježíši Maria, byl jsem zasažen,
půllitrem do hlavy, a kdo teď vlastně sem,
teď marně lovím, z tý hlavy střep,
tak se mi zdálo, asi jsem Čech.
Tam krok sun krok zpět,
smrad vítězí,
cíl opozice,
je příměří.
Tenhleten národ, má rád svý tradice,
po každý revoluci, je hrozně ve vejšce,
zvedněte pivo, už umřel Švejk,
konfident zatleskal - zase jsem šéf.
Tam krok sun krok zpět,
smrad vítězí,
cíl opozice,
je příměří.
Tam krok sun krok zpět,
smrad vítězí,
cíl opozice,
je příměří.
Ježíši Maria, byl jsem zasažen,
půllitrem do hlavy, a kdo teď vlastně sem,
teď marně lovím, z tý hlavy střep,
tak se mi zdálo, asi jsem Čech.
VRATISLAV
(Personal Destruction 1992)
Světla už zhasínaj,
a lidi klopýtaj,
asi je zavíračka to je teda dílo,
mám cestu dalekou,
a hlavu vypitou,
přes všechny bariéry musím přejít s klikou.
Vratislav
sklenice rozbitý,
a oči podlitý,
překročit všechny prahy to je teda dílo,
možná že za rohem praštěj mě kladivem,
všechno je relativní jako kariéra.
Vratislav
Okna jsou zhasnutý,
a lidi studený,
asi mají starosti no to je teda dílo,
hodím to za hlavu,
domů se dostanu,
překročím všechny prahy, snad budu mít kliku.
Bez tváře
(Personal Destruction 1992)
Půlnoční děs to sjetej fotr,
šuká děvku sprostě vyzývavou,
matka stará ze schodů padá,
brácha můj bere si nůž,
oči proti očím ustrnule hledí,
pouta hrůzy chvíle nekonečná,
tvář je bledá pot po ní stéká,
předěl noci je předělem zlým.
Volání – vztek v hlavě,
bodání – pod pěstí krev,
sténání – křeče těl,
to ne!
Útěky strachem a z prázdnejch ulic,
nezní hlas co by tě chtěl,
nenávist je to co teď cítíš,
samota je smrt a stesk,
můra hrůzný noci, ve spánku tě drtí,
střepy v dlani divný vykoupení,
cesty úniku jsou klikatý až běda,
odplata světa je odcizení.
Volání – vztek v hlavě,
bodání – pod pěstí krev,
sténání – křeče těl,
to ne!
PODIVNEJ ŽIVOT
(Personal Destruction 1992)
Já už viděl shořet je na troud,
i mladou holku i chlapa,
a kremák nemá dost,
já už slyšel i mesiáše,
na hajzlu v hospodě vožralej,
jak zákon káže.
Ztýranej podivnej svět.
Já šel jsem tam kam proud,
došel jsem někam,
nejde s tím už asi hnout,
já žil jsem taky v iluzi,
čekal jsem na to,
až to někde vykvasí.
Ztýranej podivnej svět.
Jo jen tak mimochodem – jednou větou,
mladíček v rozpuku pustil si žilou,
sotva se venku prodlouží stín,
o patro výš zasyčí plyn,
letí pták, padá a lidi spí,
a něčí dítě umřelo po narození.
To nejsou mrtvoly co chodí kolem tebe,
to se jen smyčky kolem krku stahují,
osudů tisíce a všechny končí stejně,
po malý epizodě rourou vyletí.
Ztýranej podivnej svět.
ÚTĚK DO TMY
(Personal Destruction 1992)
Z hrůzy výkřik a on se pochechtával,
ruce vzrušením rozechvělý,
prstů stisk a v mozku krve nával,
oči šílenstvím rozšířený,
vlasy teď – v kaluži plavou,
útěk do tmy a opona padá,
potom doma oči k nebi zdvíhal,
namazal chleba a do práce šel.
Vy sebejistí hlídejte si svoje děti,
nemáte čas, všude je nebezpečí,
jsou bezbranný a na úsměv se lehce chytaj,
možná že on je rychlejší než vy.
Do práce vzorně chodí, a ze šílenství vraždí.
Dřív voda strhne břeh,
vaše mozky nestrhne nic,
v ulicích je necháte flákat,
kromě žrádla jim nedáváte víc,
nervy teď v kýblu plavou,
křivý slova údiv a strach,
veškerý vztahy do bahna padaj,
vražte si pár facek a pusťte si plyn.
Vy sebejistí hlídejte si svoje děti,
nemáte čas, všude je nebezpečí,
jsou bezbranný a na úsměv se lehce chytaj,
možná že on je rychlejší než vy.
Tak se napil a potom šel,
v hlavě bzučely mu roje včel,
křížem krážem pustinou,
touhu vilnou šílenou,
když se srazil den s noční tmou,
zápasil se svou vidinou,
ač nechtěl tak prohrával,
a pak spoušť za sebou zanechal.
Vy sebejistí hlídejte si svoje děti,
nemáte čas, všude je nebezpečí,
jsou bezbranný a na úsměv se lehce chytaj,
možná že on je rychlejší než vy.
Do práce vzorně chodí, a ze šílenství vraždí.
Nový mýtus
(Personal Destruction 1992)
Černý smutný, časy dávný
krutý vřavy bojů - krvavý
rudý plameny dál šlehají,
smrt a strach rozsévají.
Blesk proříz nebe, hrůzy z temnot davy vyvádí
osleplí světlem, pravdu poznávají.
Stále dál, zvony znějí
těm lidským podobám – co zbývají.
Už z moře vlny se sbíhají, od špíny svět omývají.
Blesk proříz nebe, hrůzy z temnot davy vyvádí
osleplí světlem, pravdu poznávají.
Osudné proroctví bylo naplněno,
dveře do podsvětí se otevřely dokořán
a stvůry pomsty vyšly z hlubin.
Dál se vznáší, prokletí,
nad lidstvem strhaným – snad žijícím,
v prach se vždycky promění,
biti zas bičem, chtěli žít.
Pověst staletá nelže
je pravdivá
krutost ukáže svou tvář,
zázraky se nedějí.
MOJE STARÁ JE DĚVKA
(Personal Destruction 1992)
Klopýtání temnou nocí,
šílenej tep a zrychlenej dech.
Zas klopí sklenku za sklenkou,
kopulace s kýmkoli, anabáze s kapavkou,
opilý kroky uprostřed periférie
se zastaví.
Ruka vetchýho starce šmátrá
po jejím těle dál a dál,
ráno jsem s ní seděl,
do očí jí hleděl,
po vlasech ji hladil,
a pak jsem jí vrazil:
proč holka nešťastná musíš jebat,
s kde kým.
Zas klopí sklenku za sklenkou,
kopulace s kýmkoli, anabáze s kapavkou,
opilý kroky uprostřed periférie
se zastaví.
Ruka vetchýho starce šmátrá
po jejím těle dál a dál,
ráno jsem s ní seděl,
do očí jí hleděl,
po vlasech ji hladil,
a pak jsem jí vrazil:
proč holka nešťastná musíš jebat,
s kde kým.
Klopýtání temnou nocí jde dál.
PROTI VIZÍM
(Personal Destruction 1992)
(Ultra Metal 1990)
Svět ve zvratkách leží
samou krev a násilí teď vidíš
jsou pod vlivem satana
tak vylez ven a shoď co tě tíží!
Opilí krví kolem se plouží
hrdlo ti svírá šílenej strach.
Zbav se těch vizí
co tvoji duši ničí
sám postav se a hledej
světlo v mrtvých očích.
Hromady mrtvol a dech války
všechno kolem hniloba rozkládá
zlé moci s tebou stále svou hru hrají
chrapot umírajících tě dál ovládá.
Zbav se těch vizí
co tvoji duši ničí
sám postav se a hledej
světlo v mrtvých očích.
KEEPER OF THE SEVENBEERS
(Personal Destruction 1992)
Give back those beers
They´re for my guys
I spite on your graves get out or die!
KÁČULOVO ZROZENÍ
(Personal Destruction 1992)
Co se to s tebou děje
mění se náhle tvůj svět
krvavou šelmou a zmijí
najednou stáváš se teď
dvě stopy na krku něco napovědí
tvý lože rakev je teď
jak to, že nesnášíš česnek
v zrcadle nejsi vidět.
Z lesů ční tajemný hrad
a kůži tvou chce jeho pán
šílený sen je to snad
sám chceš být zaprodán.
Lidi co měli tě rádi
před tebou teď utíkaj´
odvážným štěstí přeje,
pod víko česnek ti daj´
ze srdce zlo ti vyhánějí
zatracen je krve pán.
Z lesů ční tajemný hrad
a kůži tvou chce jeho pán
šílený sen je to snad
sám chceš být zaprodán.
Z člověka zvíře se stává
jen krve zbavená tvář
zbývá jen hlína, kříž a kosti
to je konec.
ZÁVISLOST GAMA
(Závislost 1995)
Sloupy vln jak Golgota a dolů stahuje vír
alkoholická palečnice svou silou stahuje stále víc
prastarý práh bolesti překročen je už tisíckrát
vypitej chomout šílenství z dlaní teplo vysává
- Stav děsně prolitej
říkám si Stop! Nebo ještě ne
bariéry stěn
Sloupy vln jak Golgota, lepkavá zem náhle uniká
sténající mocný vodopád dopadá tříštivě proniká
křičící úšklebek – zornice zlých nemocný had tělo ovíjí
raněné zvíře v běhu freneticky řve
provlhlý chlad proniká do kostí
- Stav děsně prolitej
říkám si stop! Nebo ještě ne
bariéry stěn
prastarý práh bolesti překročen je už tisíckrát
vypitej chomout šílenství z dlaní teplo vysává
stanice mrtvých úsvitů ráno krvavej flus
znamení nových kanibalů hnůj kanál hnus
- Stav děsně prolitej
říkám si stop! Nebo ještě ne
bariéry stěn
PROJDI SVOU ZDÍ
(Závislost 1995)
Fuj – po chvíli stárnutí
není tu ke hnutí
a přesto ploužíme se stále dál
jak krev stékáme z různých ran
a vítr do všech stran
nás do temnoty rozfouká
Ref:
Je čas jít
ani ty v tom nejsi sám
komu Pámbu hovno dal
možná že nic nemá
a dodnes hledá ten svů ráj
sto procent ze života
a trochu tepla zpět do žil
kříž svůj za děsnej flám
Svět smradlavý plivnutí
ampulka od rtuti, pod víkem jed výhružně klokotá
až stesk zapíchá pod kůží
smrt stojí na stráži
zpívá si dohořívá, dohořívá
víš – hodina blouznivá
akordy bláznů rozeznívá
ta chvíle bývá nevratná
projdi ohnivou branou a pojď se mnou!
Vstaň – projdi svou zdí
Ref:
Je čas jít
ani ty v tom nejsi sám
komu Pámbu hovno dal
možná že nic nemá
a dodnes hledá ten svůj ráj
sto procent ze života
a trochu tepla zpět do žil
kříž svůj za děsnej flám
AGENT 00
(Závislost 1995)
Groteskní krajinou s obzorem z krváků
po špinavým nebi krouží dým
abych se představil jsem Jan Neřestný
soukromý detektiv povolání mé
vraždy, loupeže, znásilnění, krádeže.
Nikdo mi neuvěří jak bolí profíka
když nemůže věci přijít na kloub
vše co jsem objevil – je prostě absurdní
snad zdravou hlavu ještě mám
Atentáty, korupce,drogy, prostituce.
Ponurá nálada s veselou rolničkou
bláznivá loď zmatená plaví se dál.
Blíž stavy neurčené, vždy vstřícně vyřeším
klíč k mnoha divným věcem vlastním
jsou svinstva o kterých bych radši pomlčel
mám vztek a nevím co teď s tím
záhada, zmizení, touženého, vyřešena!!!
JE PO VŠEM
(Závislost 1995)
Tak už je po všem
světlo očích zhasíná
tvůj klín prokletá rozkoš
teď už vím, teď už vím, co mě vůbec stál
ve tmě v dotycích těl cestu k sobě nachází
víc poušť ne ráj krví vrah ti prochází…
LÍTÁME JAK SPLAŠENÝ
(Závislost 1995)
Sem a tam chodíme
styčný body míjíme
křížem krážem bloudíme
kopem se do zadku velmi se divíme
slyšíme kroky klapy klap
úhybné manévry čelem vzad
dozadu pozadu potom bokem
až budu hotovej posunu se skokem
Ref:
Jé bída – její poddaní
lítají jak splašení
ou hlad co s tím
pijeme jak zjednaný
Nahoru a dolu pulsujem
žaludek v krku to „milujem“
pod očima kruhy – čert je vem
souložíme obtejden
hodiny a budíky, budíky ve tmě
rozvaž mě oči do práce veď mě
zvedni mě za nohy hlavou dolů
až se to vysype pomažu znovu
Ref:
Jé bída – její poddaní
lítají jak splašení
ou hlad co s tím
pijeme jak zjednaný
cosi se hýblo v našich srdcích
lítáme kolem světa bow,wow,wow,
sliny mocných nám sviští kolem uší
nemůžem se odklonit, nemůžem to
strávit
změnit, rozbít je to zlý…
snad soud přijde a vykydaj
MOCNÁ SÍLA
(Závislost 1995)
Stíny v hlavě
spal bolest svou
nevěř už jim
nevíš co jsou
rány pěstí
mráz pronik tmou
čelem k zemi
skloň tvář svou
Ref:
Poznání zakonů – věk krví prochází
pozemským netvorům míza už dochází
víra tvá je ztracená
vůle tvá je zlomená
Marnost – pryč už
spal bolest svou
rozbij mříže
sraz malost svou
roznes oheň
dej činům řád
čelem k zemi
skloň svou tvář
Ref:
Poznání zakonů – věk krví prochází
pozemským netvorům míza už dochází
víra tvá je ztracená
vůle tvá je zlomená
Nevěř už jim
spal bolest svou
silám jiným
podřiď mysl svou
zahoď vůli
spal bolest svou
čelem k zemi
skloň tvář svou
Ref:
Poznání zakonů – věk krví prochází
pozemským netvorům míza už dochází
víra tvá je ztracená
vůle tvá je zlomená
DECH MRTVÝ MILENKY
(Závislost 1995)
Výbojky zářej – bliká jedna přes druhou
nohy se mi pletou – není to náhodou
něco sem prožil - trápí mě svědomí
jak mi jednou zachutná – málokdo mě dohoní
Vzpomínám – jak to bylo ještě než jsem upad
jak to bylo sakra...
Hostinskej mi namíchal ten drink
nekecal jsem zbytečně a pil
a pak jsem neviděl jenom ňákej kouř
tělo chtělo samo někam plout
bílý zdi a rozvrzaný postele
a všechno jde tak jaksi kolem mě
co vám mám povídat neuskutečněnej flám
ve tři jsem se probudil a sám.
Jestli někdo z vás ještě pořád přemejšlí
dech mrtvý milenky je chlast nic víc
KAMSTOŠLÁPS?
(Závislost 1995)
Jak dlouhá bílá čára dopředu´s to pořád pral
za vhodných okolností nenápadně kličkoval
tvůj úspěch přišel náhle – připadal sis jako král
z ošmajdanejch polobotek dotáh si to Bůh ví kam
Ref:
Co se dělo že tvý tělo
tak najednou přikročilo k zhroucení
každopádně tvojí hlavě bude asi brzo dlažba nejbližší
cítím, že teď!
Právě v tuhle chvíli šlapeš v hovnech
Přerost sis přes hlavu a tváříš se jak Bůh
z tváře tvých proměn křičí
já mám leccos – pch!
přišlo to najednou a ostatní je šunt
z ošmajdanejch polobotek vyrost císař - Vůl
Ref:
Co se dělo že tvý tělo
tak najednou přikročilo k zhroucení
každopádně tvojí hlavě bude asi brzo dlažba nejbližší
cítím, že teď!
Právě v tuhle chvíli šlapeš v hovnech
Jak dlouhá bílá čára dopředu´s to pořád pral
za vhodných okolností nenápadně kličkoval
tvůj úspěch přišel náhle – připadal sis jako král
z ošmajdanejch polobotek dotáh si to Bůh ví kam
Ref:
Co se dělo že tvý tělo
tak najednou přikročilo k zhroucení
každopádně tvojí hlavě bude asi brzo dlažba nejbližší
cítím, že teď!
Právě v tuhle chvíli šlapeš v hovnech
Brácho dík jsi pima klaun!
Sláma z bot ti čouhá dál
OTRAVA
(Závislost 1995)
Přísahám
mám jen svou toulavou
nikomu neublížím všichni lžou
domů se vracívám
průsery zatloukám
a to je fakt
Přísahám
můj kámoš to nebyl vrah
von jenom nedělal
nocí se potloukal
otrava někam jít
otrava jinak žít
to říkal nám
Ref:
Jdi k čertu
se svojí náladou
mám povahu bojovnou
jdi k čertu netvař se všelijak
to vaše pitomý čekání na zázrak
Přísahám
mám jen svou toulavou
nikomu neublížím všichni lžou
domů se vracívám
průsery zatloukám
a to je fakt
Přísahám
můj kámoš to nebyl žádnej sebevrah
von jenom zapomněl
kolik už toho měl
otrava někam jít
otrava jinak žít
to říkal nám
Ref:
Jdi k čertu
se svojí náladou
mám povahu bojovnou
jdi k čertu netvař se všelijak
to vaše pitomý čekání na zázrak
hledáš něco co je nevinný
a co by tě zbavilo pout
příští stanici vystoupit
a zase to nechat plout
možná ještě ti to vychází
propast je šílená
říkám otrava je někam jít
otrava jinak žít
Ref:
Jdi k čertu
se svojí náladou
mám povahu bojovnou
jdi k čertu netvař se všelijak
to vaše pitomý čekání na zázrak
KREMACE
(Závislost 1995)
Ráj nebo spíš peklo
čeká tě tam co já vím
zůstaň v klidu já to nevyřeším
jenom prostě zkouším se
vyrovnat s tím
srdce je sval
tak si se smál
i když mráz duši dřel
jsi teď v jednom kupé
jenom ty a smrt
při jízdě nekonečné
Ref:
Temnota těžká
žár tělo omotá
plamen se kroutí
vnitřnosti polyká
jednou se sejdem
na tom samým místě
tam se to srovná
Ráj nebo spíš peklo
čeká tě tam co já vím
vstávám v klidu
já to nevyřeším
dál držím směr
a taky co stím
srdce je sval
kalíme dál
ještě trochu času je
hraje v jednom kupé poker
život a smrt při jízdě nekonečné
Ref:
Temnota těžká
žár tělo omotá
plamen se kroutí
vnitřnosti polyká
jednou se sejdem
na tom samým místě
tam se to srovná
PÁR SLOV
(Závislost 1995)
Hej vole přijdeš na to sám
tvý kydy jsou jak se říká mírně zbytečný
tvý city jsou jak jetej stroj
furt stíháš – málo platný je to přehraný
Nech toho už řek si co jsi chtěl
tvá aura je holá prdel, bolest, umakart
tvý rady skálopevnej sloup
kdes běhal když roznášeli
soudnost po velkých
Ref:
Tisíckrát budeme
ničit
milovat
ztrácet
blafovat
plivat
žalovat
tisíckrát a zase stejně – furt, furt, furt
Tvůj idol chvíli tady stál
hleděl tady, chodil tady, něco povídal
v týhle fázi moc tě bral
politika, estetika, metalika, rétorika
Jak tvůj idol ty jsi tady stál
hleděl tady, chodil tady, něco povídal
v týhle fázi už jsi mě sral
blekotání, blekotání tak radši už pal!
JEDNOU NÁS SEJMOU
(Pod vodou 1998)
Stát!
Všivá nádhero
zázraku zkrachovalej
vypouštíme naše Démony
ve Stráži pod Ralskem
plyn!
a kouř!
a levitace!
nám už nikdy nebude hej
rozevlátý zbouraný
zatracený v moři skel
Jednou nás sejmou zavřou do rakví
Stát!
Svatá nádhero
zázraku přebytečnej
vypouštíme kluky Rohatý
v Novým Městě pod Smrkem
krev
a pot!
a motolice!
nám už asi nebude hej
z jedovatejch věcí zdeptaný
naložený dynamitem
Stát!
Krvavá postavo
zázraku přikovanej
rozbalujem potvory chlupatý
ve Světlý pod Ještědem
stres!
a kvalt!
a gravitace!
těžko nám už bude hej
od základů zviklaný
dvě vteřiny před výbuchem
Jednou nás sejmou zavřou do rakví
ZPÁTKY K STÁDU
(Pod vodou 1998)
Pojď zpátky!
k mýmu stádu
asi už je čas…
nebudem prosit žádný svatý
ať nám zlámou vaz
Modly jsou mrtvý
zač se budem prát?
Na cesty další
není proč se ptát
obálka černá
s přesnou adresou
poslední večeře páně
všichni se zvou
Ať proudy ze všech stran se spojí
snad bariéry rozbijou
a dál
a víc
až do mozků
radost
a žal
i cit
se naostří
Za noci plný hvězd se okna otevřou
od mohyl našich předků vibrace proniknou
systémy
do sraček!
Ať je spolkne Zem
Naděje rozfoukáme s malým příslibem
Pojď zpátky!
k mýmu stádu
asi už je čas…
nebudem prosit žádný svatý
ať nám zlámou vaz
KŮŽIČKA STOLETÍ
(Pod vodou 1998)
Možná že dnes je
Poslední den
možná že už tu nebudem!
v extázi největší
Smrtka nám zatančí
potichu vystřelíme ven
Jen kůži stáhnout napnout ji na kolíky
Jen kůži stáhnout vyprášit starý hříchy
Poslouchej dnes je
podivnej den
pan osud tříská na buben
na konci století
Rarach se proletí
pomalu zdekujem se ven
Jen kůži stáhnout napnout ji na kolíky
Jen kůži stáhnout vyprášit starý hříchy
Lednici mít nabitou
za uchem růži rozvitou
maso dusit v kotlíku
mít to zkrátka v malíku
rock´n´roll poslouchat
undergroundem proplouvat
nervní dráty rozeznít
prázdný díry zalepit
Možná že dnes je
Poslední den
Možná že už tu nebudem!
na kluzkým rozcestí
pán bůh nás vyfotí
pomalu vycouváme ven
TANGO NA ŽILETKÁCH
(Pod vodou 1998)
Stůj při nás
bytostí svou
proceď nám krev
ať je očištěná
rozsviť tam Dole!
za chvíli jdem
roztočit krutý Tango na žiletkách
Stáj
vzrušením sálá
dusot kopyt kovově zní
zbejvá jen vyrazit tajně
štreku dlouhou
a vzrušující
Rozhoď síť
na cestu prašnou
zapřáhni do opratí
dav šílenců
zatop tam Dole!
za chvíli jdem
roztočit krutý Tango na žiletkách
Tango! Tak jo!
a ty hrbatej hrej
tanec dávných pohanů
rytmem připomeň
dupej skákej
Rituál rouhavej
ostřím tenkým stříbrným pohlaď Beznaděj
Rubín ze rtů stíráš
Tvá touha byla sžíravá
Tango! Tak jo!
a ty zbloudilej hrej
přines pocit intenzivní
klidně se tomu směj
dupem skáčem
Rituál bolestnej
ostří tenký stříbrný číhá za prahem
Rubín ze rtů stíráš
Tvá touha byla sžíravá
REQUIEM PRO PRASEČÍ HLAVU
(Pod vodou 1998)
Vaří se vývar z prasečí hlavy
my zatím zkoušíme nevinnou hru
dáme si rande na lávce vratký
ať stačí dál síla když dochází dech
Vaří se vývar z podivný hlavy
zpod strupů hniloby páchne a čpí
dáme si číslo na hraně nože
ať stačí nám síla když dochází dech
Vaří se vývar z hlavy prasečí
ať má sílu správnej říz
co by mělo bejt ať je spálený
ať oheň hučí pod kotlem
Vaří se vývar morbidní masy
sádlo už klokotá páchne a čpí
tančíme za tmy na cestě slepý
už dochází síla už pění se krev
Vaří se vývar…
Requiem…
POD VODOU
(Pod vodou 1998)
Hluboká voda
voda hrob
dolů klesám
stále víc se propadám
končí světlo
tvary jsou jen tušené
chaluhy se vlní
hladí tělo studené
Hluboká voda
voda hrob
proudem smýkán
o kameny ostré odírán
končí světlo
horizonty ztracené
hlubina je temná
a v ní oči nehybné
Hluboká voda
voda hrob
točen vírem
mezi větve zaklíněn
končí světlo
naděje jsou nulové
hlubina je černá
a v ní srdce ztrhané
MEZITRO
(Pod vodou 1998)
hudba
POSLEDNÍ SEN 2
(Pod vodou 1998)
Poslední sen se ti zdá
vidíš se v nebi se máš
znal si jen karty
a chlast
co teď dál kam teď jít?
nepatříš sem ale tam
mezi tu chátru mezi NĚ!
Mezi temné síly pekelné strach z toho máš
Poslední sen se ti zdá
černý roucho máš
jakej život´s měl
cos´ vlastně od něj chtěl
poslední sen se ti zdá
není se kam skrýt
ďábel si tě žádá a ty bys chtěl rád žít
poslední sen se ti zdá
hroby se otvíraj
tvá duše byla černá
a Zlá!
Teď je pozdě
poslední sen se ti zdá
zombie už tě vítaj
zbytky masa z tebe padají
spasení nepřichází
Cítíš žár utíkáš není se kam skrýt
Pekelné síly moc teď by jsi chtěl mít
BAŽINA
(Pod vodou 1998)
Zas půjdou nocí a
bude jich víc
oči jak smaragdy rozzářené
bez matky zrození
z bažiny černé
z kořenů stromů starých
spleti vývratů.
Tak už jdou nocí
ve tmě se ztrácí
v zástupu tichém bratrstvo tajemné
skrývají knihu věčnou
psaná je krví
na listech z kůry břízy
v deskách z kamenů.
Na místě v horách, kde zem se houpe
rodí se čtyři řeky křišťálový
do všech stran světa ze skal se řítí
spiklenci spěchají
znamení příznivá shledávají.
Rozpal se doběla
má hnusná relikvie
v prameny ponoř se
rozlej je rozbouři je
ať místo křišťálu
bahno s krví se zvedá
ať hráze praskají
NENÁVRATNĚ!
Ve zhaslých sítnicích
otázka poslední
zůstává jednou provždy
nevyřčená
jen kdesi v pustinách
vítězství slaví
ve světu nevinný
na Zemi jediný
Nesmrtelný.
JAKO BIKILA
(Rozdvojen ale schopen 2001)
Zpočátku zasněnej
po truňku divokej
na čelo ryju vrásky
obracím to v žert
svítím, jsem lampión
mocností čupr špión
řítím se všední šedí
jen tak naboso
v pavoučích sítích
na kořist políčím
do tepla přirážím
tak je to nejlepší
křeče do lýtek
už nejsem mladíček
brouzdám se mezi střepy
ani se nezraním
jako Bikila
jako Bikila
jako Bikila
Abebe Bikila
do výhně strkám
svý pracky chlupatý
vůbec neroztávám
takže nejsem žádnej led
hlídám svůj čas
funím jak dikobraz
je správně rozdáno
už není třeba víc
zpočátku zasněnej
po truňku divokej
na čelo ryju vrásky
obracím to v žert
svítím, jsem lampión
mocností čupr špión
řítím se všední šedí
jen tak naboso
jako Bikila
jako Bikila
jako Bikila
Abebe Bikila
UŽ SE NEVRÁTÍM
(Rozdvojen ale schopen 2001)
Já padám, jsou cesty druhý
všechno co zůstává víc už nechci znát
to co čeká tady už vůbec nemá šajn
já práskám rychle do bot…
mějte se fajn…
já se loučím, jsou díry jiný
do ucha mi pára syčí koncert potrubní
žádnej pláč…
nikdy víc ne tady a teď!
já balím švestky – mý otisky smej…
dlouhá noc v podzemí spí…
od stropu padá zkapalněnej dým…
venku taje jarní hnusnej sníh…
jen pár hodin a pryč vyrazím
chtít víc dlouho jsem měl
než tenhle průmyslem vysátej kraj
každej městys jak válečná zem
a tenhle výměník byl rok domov můj
jsou místa s vlídným sluncem
plný dobrejch lidí
už moc jich nezbejvá
ale ještě nějaký jsou
půjdu
nespěchám
stopy svý zahladím
už se nevrátím
tak já se ztrácím
jen žádnej pláč
jen žádnej pláč…
SMEČKA
(Rozdvojen ale schopen 2001)
Sešli jsem sem ze zavátejch hor
žene nás bída
žene nás vzdor
u prvních cest vyčkáme noc
spřádáme plány a je nás tu dost
trhat a rvát!
sešli jsme sem od zamrzlých vod
kořist je blízká
přivádí nás pud
jen malou chvíli už nastává noc
odvěká je síla genetickej kód
trhat a rvát!
zůstáváme ještě zatím v závějích
nervy napjatý jsou touhou k prasknutí
spánky cítí jak v nich bouří horká krev
pravěká je víra vábí svádí v běh
trhat a rvát!
spánky cítí jak v nich bouří horká krev
pravěká je víra vábí svádí v běh
teď
už teď
už ceň
ber si
ber co chceš!
braň se!
braň a skoč!
dej se útokem!
TOČÍ TO KOPYTEM
(Rozdvojen ale schopen 2001)
Není čas už není čas
na tomhle fleku nás vezme ďas
pazouru na nás namíří
kopytem ruletu roztočí
úmysly občas pokoutný
a ruce za zády schovaný
očima hledáme pevnej bod
zakopnem často o nějákej schod
dál jen roztáčej
máme černý svědomí
není čas už není čas
a je to k smíchu prosím vás
pazouru dávno namířil
kopytem ruletu roztočil
dál jen roztáčej
máme černý svědomí
rozběhni se po pěšině
a ve skalní úžlabině
tam na bludnej kámen
lehce zaťukej
rozběhni se po pěšině
a ve skalní úžlabině
do hustýho kapradí
horkou hlavu skrej
ROZDVOJEN ALE SCHOPEN
(Rozdvojen ale schopen 2001)
je mu hej
a nebo se to zdá?
zákeřnej
jak střela zbloudilá
přítulnej
no nech ho radši být
spoutej ho
zkus ho nechat žít
rozdvojen je ale schopen
neskáče už ze všech oken
ale co ty divný oči?
je oukej?
to těžko říct se dá!
výbušnej
jak mina nášlapná
líbeznej
injekci bych mu dal
píchni ho
kdo by to podepsal?
soudy odborníků
tak hádej co je dál…
NEMESIS
(Rozdvojen ale schopen 2001)
Dlouho si říkám
tuhle možnost bych i bral
vzít za rezavou kliku
a víc se s tím nepáral
dál to zkusit a hnát se dál
přes ulici bez světel
možná ještě jedno svítí
nikdy jsem tam nedošel
nevinnej – prosím vás!
to je kec!
to vám každej jenom lhal
tady jedno světlo svítí
purpurově vyzývá
bar U smrtící hrůzy
málokdo by odolal
dej se svýst a vejdi dál
tady holky dobrý jsou
vedle stolu Láďa Klíma
Nemeis má nad sebou
nevinnej – prosím vás!
to je kec!
to vám každej jenom lhal
vláčím svý můry
mám je pod paží
zezdola nebo shůry
to mi nikdo nepoví
blesk o zem plesk
nebo se to jenom zdá?
Já mám jedno jisý
Dal jsem hlavu na pekáč
nevinnej – prosím vás!
to je kec!
to vám každej jenom lhal
TO BYLO TAK
(Rozdvojen ale schopen 2001)
Tam za tím rohem končíval svět
střechy se propadly zbejvá pár stěn
špína je stejná jen je jí trochu víc
u ležících popelnic se ládujou psi
tak jak se máte?
jsem pijáků král!
těžko se známe
dlouho byl jsem pryč!
putyka je stejná jen jinej název má
dost to tady upadlo no co se dělat dá
na stropě mapa jak Tichej oceán
a ostrovy z pavučin a příšernej smrad
tak jak se máte?
jsem pijáků král!
těžko se známe
dlouho byl jsem pryč!
cestoval jsem bídně a neměl co jíst
makat jsem nechtěl pěšky musel jít
policajti všude stejný kurvy jakbysmet
tak jak vám říkám nikde žádnej med…
NAŠEPTÁVAČI
(Rozdvojen ale schopen 2001)
(oni:)
Dřív než se otočíš, máš všechno za sebou
a v každým mozku čeká jeden temnej kout
nenech ho naplnit svou krví bouřlivou
přivykni, zastav se, zpívej vlídně…
dřív než se nadechneš, rozdrtí tě proud
a v každým nitru čeká jeden temnej kout
uzavři přívody nenech ho vybuchnout
přidej se, poslechni, zpívej vlídně…
(odpověď):
vstávat denodenně po čtvrtý
to je snad pro blbý
to ani nejde
louskat cizí oříšky
pro vaše penízky
no to je Kauf!!!
dlouhá tíseň pouta dá
nikdo je nesundá
o srce bodá
líbat cizí prdelky
pro vaše výdělky
tak to je Kauf…
lízat med včel zdivočelejch
najít ho s bílou holí!
párat sítě záchranný
na vaše problémy
nechat je bejt
řvát STOP – nejsme zdroj!
Prcháme v plotě dírou
nic A DOST – víme svý!
vaše kecy marný jsou
(oni):
Nám nikdo nezmizí
Jsme mlýn drtivý soukolí…
JED POD KŮŽÍ
(Rozdvojen ale schopen 2001)
Rozpadnem se jako buky úbočí
jen sílu větru nic nezastaví
pod kůží jede proud všech jedů co jen jsou
jde cihla od cihly umrlčí song
rozpadnem se jako bloky v ulicích
jen sílu větru nic nezastaví
od stínu rostou stíny oplétají čas
v oblacích víří prach ten prach je i z nás
slýcháme hlasy které už neznějí
výkřiky ptáků kteří už odlétli
pijeme z pramenů vyschlých mnoho let
pátráme po stopách zaniklých cest
najdi najdi najdi najdi klíč
jsou tajný dveře
kýváš …
vždyť to víš!
najdi najdi najdi v nitru svým
a pak mi řekni
pojď!
i já tam smím…
Rozpadnem se jako buky úbočí
jen sílu větru nic nezastaví
pod kůží jede proud všech jedů co jen jsou
jde cihla od cihly umrlčí song
zůstává zpráva jedno skrytý zanmení
otisky svědků co už dávno odešli
pod nebem temnícím dýchá stejná zem
ještě je víra ještě zbývá naděje
ŘEKA ROLLING HELL
(Za pět minut po smrti 2007)
Dlouhá je řeka Rolling Hell
po vlnách zvolna kloužu nevinej
v její rokli stojím
vím, že nečeká mě nic
až ledy půjdou dolů ustoupím
Vem mě tam domů
tam do těch skal
kde proudy jsou tišší
Přísahám na řeku Rolling Hell
ona má právo klamat
vždyť ví svý
falešně po břehu jsem tolikrát šel
tajně jsem brodil a nevěděl směr
až časy přijdou porozumíš
Vem mě tam domů
tam do těch skal
kde proudy jsou tišší
Zpropadeně tajemná je Řeka Rolling Hell
může tě utopit hned
nebo tě nést
falešně po břehu jsem tolikrát šel
tajně jsem brodil a nevěděl směr
až časy přijdou porozumíš
Z pramenů vytrysklá
z nitra země sílu sbírá
běží a neubírá
pro tebe zmar
a pro mě síla!
Divoce tajemná je žena Rolling Hell
může tě potopit hned
nebo tě svést
falešně po břehu jsem tolikrát šel
tajně jsem brodil a nevěděl směr
až časy přijdou porozumím
VĚCI VOSTRÝ
(Za pět minut po smrti 2007)
Sed jsem si zády
necejtím nic
zamlžený perspektivy
otočit se?
nebo jít pryč!
podivnej pocit
nože letěj tmou
tak vemem kramle brácho
balím chleba a ty vem sůl!
Jsou věci vostrý
maj vostrej břit
chtěj žíly přefiknout
otočit se?
nebo jít pryč!
svíravej pocit
má zdi jak Alcatraz
tak vemem kramle brácho
balíme jen chleba a chlast!
Schwarzer Bach je potok
černej jak pekelník
když stoupáš podle něho
lehce zapomeneš na kyslík
instinkty zrádný
znova začínáš
tak půjdem brácho tiše
nikdo nikde se nedívá
jestli nás bůh opustí
tak obrátíme stůl
jestli nás bůh opustí
tak obrátíme tenhle velkej stůl!
Sed jsem si zády
necejtím nic
zamlžený perspektivy
otočit se?
nebo jít pryč!
podivnej pocit
nože letěj tmou
tak vemem kramle brácho
balím chleba a ty vem sůl!
Tak teda pudem
co taky tady
SUDETY
(Za pět minut po smrti 2007)
Hej Mutter zahoď klíč
tyhlety dveře už neodemknem
pod kopcem mlha
a na duši kříž
ten divně rohatej
pán bůh ví kde se tu vzal
Na hory stezky divně klikatý
scházej se – jdou proti sobě
zasraně kloužou bitý počasím
jen cesta na věčnost
zůstává nezměněná
Hej můro, zamávej křídly
leť vzhůru, světlo už zkomírá
vstaň z mrtvých, krajina strádá
skrýš hledej v zarostlých pustinách
Divnej kraj a všude jen kamení
a samej scheisse Weg
furt jen Rózi bláznivá
a nikde žádnej Geld
Blýská se na časy které už nepřijdou
po kapsách jen fotek pár
a láhev s kořalkou
jdou stíny za mnou
krok duní ozvěnou
kosti chrastí pod zemí
na prach se rozpadnou
jak troud
Hej můro, zamávej křídly
leť vzhůru, světlo už zkomírá
vstaň z mrtvých, krajina strádá
skrýš hledej v zarostlých pustinách
ZA PĚT MINUT PO SMRTI
(Za pět minut po smrti 2007)
Tak sedej, startujem!
plnou parou pumpujem
pod kotlem topíme
srdce na kusy se rozlítne
světla a obzor mámivej
na patníku sedí rohatej
bestie ta má hlad
silnice se kroutí jako had
támhle za tou zatáčkou
na ceduli jméno HOTEL KRACH
tam kostlivci už tancujou
Duši spas! letíme
Marii svatý máváme
napiš všem andělům
vrátí se nás jenom půl
není rozkoš bez těla
nadržený jsme doběla
pod kůži ještě není chlad
silnice se kroutí jako had
támhle za tou zatáčkou
na ceduli jméno HOTEL KRACH
tam kostlivci už tancujou
a lžou
Tak sedej, startujem!
plnou parou pumpujem
pod kotlem topíme
srdce na kusy se rozlítne
není rozkoš bez těla
nadržený jsme doběla
pod kůží ještě není chlad
silnice se kroutí jako had
támhle za tou zatáčkou
na ceduli jméno HOTEL KRACH
tam příbuzný už tancujou
a lžou
vítej sem k nám
NENASYTNEJ PES
(Za pět minut po smrti 2007)
Slídím, jsem nenasytnej pes
číhám, na šichtu jdu dnes
otevři dveře bílý
půjdu přímo k vám
plody vám utrhnu
vykvasit je dám!
Dělej
líbej
jsem nenasytnej pes
pospíchám
na šichtu jdu dnes
otevři okno zadní
půjdu přímo k vám
masíčko vám oberu
vyudit ho dám
číhám, jsem nenasytnej pes
přísahám, na šichtu jdu dnes
otevři vrata černý
nikdy neklepám
maliny pomačkám
šťávu nadělám
Hlídej jak chceš
jsem úchylnej pes
nenechám tě spát
tajnou cestou nocí přijdu k vám
Dělej
líbej
jsem nenasytnej pes
pospíchám
na šichtu jdu dnes
otevři okno bílý
nikdy neklepám
za noci sklo rozbíjím
sliny v hubě mám
Dělej
líbej
jsem nenasytnej pes!
OČI Z PODZEMÍ
(Za pět minut po smrti 2007)
Máš jako já barvu šedou
jseš můj dozorce Strach
já rozum házím pod stůl krysám
v nábojnici hoří prach
možná tady budeš sama beze mě
stačí míň než jeden krok
na mě se dívaj z podzemí
pod nohama padá most
Jinak to nejde!
točí se mnou čaroděj!
Znáš každej skrytej kout
jseš můj kanibal Vrah
já zpívám song o klubku zmijí
k náloži už hoří knot
holka asi budeš sama beze mě
je to míň než jeden schod
na mě už kývaj z podzemí
že to schytám a vím proč
Jinak to nejde!
točí se mnou čaroděj!
Já myslel že ho dobře znám
když osud bičem zapráská
tak jako ruskou ruletou
kulky se hlavou proženou
Jinak to nejde!
točí se mnou čaroděj!
Máš jako já barvu šedou
jseš můj dozorce Strach
já rozum házím pod stůl krysám
v nábojnici hoří prach
možná tady budeš sama beze mě
stačí míň než jeden krok
na mě se dívaj z podzemí
pod nohama padá most
Já myslel že ho dobře znám
když osud bičem zapráská
tak jako ruskou ruletou
kulky se hlavou proženou
PEDOFIL ČAS
(Za pět minut po smrti 2007)
Kazili si krev
prochodili si boty
legendy spláchli
do hluboký stoky
u smrtelný postele se vysmáli rodičům
za to že je nikdy nehledali
potají se modlili otče náš
jseš někde a zdali?
Koníček z dětsví dávno oslep
pedofil čas maso krájí
poznali jen lest
nebraly je slova
autority nic
ulice je škola
za vraty kostela se vysmáli ikonám
za to že jim celej život lhaly
potají se modlili otče náš
jseš někde a zdali?
Koníček z dětsví dávno oslep
pedofil čas maso krájí
Procedili stesk
přes chlupatý deky
sliby rozšlapali
na špinavý střepy
u velikých ohňů se vysmáli klasikům
za to že se všichni zaprodali
potají se modlili otče náš
jseš někde a zdali?
Koníček z dětsví dávno oslep
pedofil čas maso krájí
jednou si zakřičíš
jednou všem odpustíš
víš není to zlý
dožer ty párky s hořčicí
Kazili si krev
prochodili si boty
legendy spláchli
do hluboký stoky
u smrtelný postele se vysmáli rodičům
za to že je nikdy nehledali
potají se modlili otče náš
jseš někde a zdali?
HURIKÁN RUDA(Á)
(Za pět minut po smrti 2007)
Ránou dobře mířenou
nás občas otočí
zablikáme očima
nikdo tomu nevěří
připrav se!
na boží soud
nezapomeň pantofle
a jak se říká
bez hnoje!
brambor jenom půl
Bezbranný
váhavý
smete nás
hurikán Ruda
Dejchá nám na paty
sliny se mu sbíhají
vlčí smečky bere z hor
do ulic je rozhází
připrav se!
na boží soud
nezapomeň ponožky
a jak se říká
dej pozor!
ať nedostaneš do držky
Ve zprávách říkali
že umřel ňákej Gott
zabili prej Kennyho
prodali Karlův most
připrav se!
na boží soud
nazapomeň kalhotky
zbytečný varování
jelita jsme navždycky!
Ránou dobře mířenou
nás občas otočí
zablikáme očima
nikdo tomu nevěří
připrav se!
na boží soud
nezapomeň pantofle
a jak se říká
bez hnoje!
brambor jenom půl
Bezbranný
váhavý
smete nás
hurikán Ruda
Bezbranný-vždyť to víš!
váhavý-neslyšíš!
zcela jistě smete nás!
Hurikán Ruda míří tmou
BONUS:
LIKE BIKILA
Watch out, commonplace
Wild pounding in my veins
Cut wrinkles on my brow
I turn it to a jest
Dreaming about it all
Fearless I push to the wall
Race barefoot through the grey
Of ordinary days
Like Bikila
On like Bikila
Like Bikila
Abebe Bikila
Weave spider web
Set for my helpless prey
Push forward to the warm
That\\\\\\\\\\\\\\\'s the way I like it best
Cramps in my muscles
I\\\\\\\\\\\\\\\'m not young anymore
Wade through the broken glass
Insensitive to pain
I put my fingers
Into the glowing hot
I don\\\\\\\\\\\\\\\'t start back
I don\\\\\\\\\\\\\\\'t melt away like snow
Watching my time
Keep myself in the line
The cards are dealt
And there\\\\\\\\\\\\\\\'s no need for more
SPLIT BUT CAPABLE
He’s OK!
But what’s hiding inside?
Hard to say
Hard to read his mind
Affectionate
You better leave him be
Tie him down
Try to let him live
Manic ecstatica
Overkill schizophrenia
But what’s the look in his eyes?
He’s OK!
On the surface it’s alright
Shoot astray
A treacherous landmine
Sweetest smile
To dangers we are blind
Injection
A paper left to sign
Profound expertise
Guess what’s yet to come
REQUIEM
Red blood is boiling in the heat of the thrill
We take up a try on an innocent game
Let’s have a date on an unstable footbridge
We keep full of strength while we run out of breath
Red blood is boiling in the thrill of the heat
The rot of the fragrance, the smell of decay
Let’s have a shot on the edge of the dagger
We keep full of strength while we run out of breath
Burning fire in our veins
Burning all on our way
Piercing smell penetrate
Let the fire burn away
Burning the soup of a strange morbid mass
Broiling the grease of the bodies that drown
Dancing in darkness, blind on our way
We run out of strength, blood foams in our veins
Requiem …
A FEW WORDS
Hey, dude, you’re gonna get it
Your words, to put it straight, are simply out of place
Your feelings, a worn out piece of rag
Keep breathing on our back, it’s far too much to take
Stop talking, you’ve said enough, my friend
Your halo, a naked butt, pain and plastic crap
Your wisdom, a cock-sure concrete pole
Please, tell me, where did you go when human brains were dealt
A thousand times we’re gonna love
A thousand times we’re gonna destroy
A thousand times we’re gonna lose
A thousand times we’re gonna deceive
A thousand times we’re gonna spit
A thousand times we’re gonna complain
A thousand times – over and over again
Your idol stood here for a while
Walked and talked and stared at us with an empty smile
You swallowed everything he said
Political, esthetical, metallical, rhetorical
Like your idol you stood here for a while
Walked and talked and stared at us with a silly smile
I’m pissed by everything you said
Bla bla bla bla, get the hell away now
EXTRA BONUS:
DANCING ON THE EDGE
